Téma

ARCHIV UMPRUM – SAMETOVÁ REVOLUCE

 


Není tomu tak dávno,1) co byly ve třech šanonech v knihovně Umprum nalezeny archivní materiály spojené s přelomem roku 1989. Zlomové události jsou v dokumentech koncentrovány do bezmála tří měsíců. Vyprávějí příběh transformace umělecké instituce, která se stala důležitou pro spoluutváření samostatné svobodné společnosti. Z listin a pamětních dokumentů vyčteme tehdejší rychlý sled událostí, absurditu a demagogii odeznívající komunistické éry, význam role studentů během revoluce a postupně rostoucí sounáležitost celé společnosti. Archivní materiály jsou nadále v knihovně Umprum k dispozici pro další bádání.

Součástí zachované dokumentace jsou autentické materiály, týkající se demonstrací, letáky, plakáty, svědectví ze 17. listopadu, doklady zahraniční podpory, oficiální prohlášení VŠUP a zprávy z činnosti akademické rady školy. Nechybí prohlášení Občanského fóra, studentská prohlášení jednotlivých škol a vyhlášení celostátních výborů. Bylo to právě na VŠUP v ateliéru grafiky, kde tehdejší student Pavel Šťastný navrhl logo Občanského fóra.2) Vedle toho jsou k nahlédnutí také oficiální stanoviska KSČ a SSM, provokace, negativní reakce, teze Levé alternativy a doklady snahy zachránit se na poslední chvíli. Velký počet dopisů svědčí o podpoře studentům od domácích i zahraničních škol, podniků a dalších institucí. Obsaženy jsou zprávy o rozvoji občanských iniciativ, zakládání studentských organizací a nové smlouvy se zahraničím. Důležitým zdrojem jsou také novinové a časopisecké dokumenty, bulletiny nebo tzv. Informační servis,3) vydávaný Nezávislým tiskovým střediskem (NTS) od 20. listopadu s denní pravidelností a dodávající zprávy o aktuálním vývoji situace v zemi. Kromě dokumentů vážných a informativních tvoří nejzajímavější součást pramenů zprávy s výsměchem nepřiměřenosti či hlouposti komunistické moci a osvobozujícím humorem.

Díky archivu se dají změny na Umprum rekonstruovat téměř po dnech, od brutálního zákroku 17. listopadu 1989 na Národní třídě až po ustanovení nového chodu školy na jaře roku 1990. Můžeme sledovat účast studentů na generální stávce 27. listopadu, zajištění potřebného zázemí na škole pro pokračující stávkové období a již otevřené diskuse o věcech, které ještě před nedávnem nebylo možné řešit. Z nich stojí za pozornost aféra kolem desátého čísla školního časopisu ŠUM, které půl roku předtím nařídil tehdejší rektor Jiří Mikula skartovat. Narůstal seznam požadavků studentů, mimo jiné na zrušení vojenské katedry a s tím související vojenské povinnosti a na zrušení některých ideologických předmětů. Byla ukončena činnost základní organizace KSČ na VŠUP a v novém složení zasedaly školní komise rehabilitační, konkurzní, dislokační, koncepční a pro styk se zahraničím. Proběhly volby nového rektora, stejně jako se hlasovalo o důvěře dosavadním pedagogům. S příchodem roku 1990 byla již připravena nová přijímací a konkurzní řízení. Škola vešla do letního semestru v novém složení a proměněném duchu.

Smysl archivního záznamu revolučních událostí můžeme nyní ocenit, protože dokumenty pomáhají dokreslit tehdejší dobu a lépe pochopit naši současnou situaci. Slouží jako základ paměti školy, umožňují práci s časem jako fenoménem, určujícím dějinný rytmus a vlastní historizaci.


1) o svém nálezu šanonů mi řekla paní knihovnice Mgr. Marta Holoubková. Archivní materiály našla v knihovně Umprum v listopadu 2014.

2) Návrh loga Občanského fóra od Pavla Šťastného součástí obsahu šanonů není. Více o logu a dalších revolučních plakátech lze najít v knize Plakáty Sametové revoluce od Filipa Blažka z roku 2009.
V letech 1992–1994 putovala po muzeích a galeriích v USA výstava studentských plakátů Art as Activist – Revolutionary posters from Central and Eastern Europe, kterou pod záštitou Smithsonian Institute Exhibition Service (SITE) připravila PhDr. Marta Sylvestrová s Danou Bartelt, Američankou českého původu a zakladatelkou Prague Institute. Katalog k výstavě vyšel v nakladatelství Universe Press a také v nakladatelství Thames and Hudson – obě vydání jsou z roku 1992.

3) Informační servis, Nezávislé tiskové středisko (NTS), galerie u Řečických v Praze, č. 1 (20. 11. 1989) – č. 50 (6. 3. – 13. 3. 1990). Přispívali do něj Jan Brabec, Ivan Lamper, Jan Ruml, Petruška Šustrová, Jáchym Topol, Jan Urban a další. Později se z něj zrodil časopis Respekt.